Nárok na náhradu škody se promlčuje za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a kdo za ni odpovídá (tzv. subjektivní promlčecí lhůta). Nejpozději se nárok na náhradu škody však promlčí za tři roky ode dne, kdy došlo ke škodě (tzv. objektivní promlčecí lhůta). U škody způsobené úmyslně objektivní promlčecí lhůta činí deset let, u škody na zdraví se objektivní lhůta nepočítá, platí jen lhůta subjektivní.Pokud v promlčecí lhůtách není nárok uplatněn (podána žaloba u soudu) a později žalovaná osoba promlčení namítne, nemůže soud nárok přiznat. K promlčení tedy dojde uplynutím buď subjektivní, nebo objektivní lhůty, podle toho, která ze lhůt uplyne jako první. Pokud je ve lhůtě doručena žaloba soudu a žalobce v řízení řádně pokračuje, lhůta po dobu trvání řízení neběží (tzv. stavení lhůty).
Výše škody způsobené na majetku má význam v trestním právu, neboť při splnění dalších podmínek trestní odpovědnosti určuje, zda se jedná o trestný čin v jeho základní skutkové podstatě případně zda odůvodňuje použití vyšší trestní sazby (kvalifikovaná skutková podstata). V nyní účinném českém trestním zákoně (zákoně č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jsou relevantní výše škod označovány obecnými pojmy:
škoda nikoli nepatrná - škoda, která dosahuje částky nejméně 5 000 Kč
škoda nikoli malá - škoda, která dosahuje částky nejméně 25 000 Kč
větší škoda - škoda, která dosahuje částky nejméně 50 000 Kč
škoda značná - škoda, která dosahuje částky nejméně 500 000 Kč
škoda velkého rozsahu - škoda, která dosahuje nejméně částky 5 000 000 Kč
Do 30. června 1990 byly výše relevantních škod stanoveny pouze judikaturou (např. rozhodnutí publikovaná pod č. 36/1962, 39/1962, 21/1964 a 35/1964 Sbírky rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu). Při škodě do částky 1500 Kčs se jednání nepovažovalo za trestný čin, ale pouze za přečin ve smyslu zákona č. 150/1969 Sb., při škodě do částky 100 Kčs se nejednalo ani o přečin, pokud okolnosti případu nezvyšovaly nebezpečnost činu pro společnost.
1. července 1990 nabyl účinnosti zákon č. 175/1990 Sb., který novelizoval trestní zákon a který nahradil volné stanovení výše relevantních škod judikaturou jejich pevným vymezením v trestním zákoně a výkladovém nařízení vlády. V obecné části trestního zákona byl v ustanovení § 89 zakotven obsah obecných pojmů, a to jako určitý násobek nejnižší měsíční mzdy určené pro účely trestního zákona nařízením vlády č. 258/1990 Sb. Později došlo ke změně jak výše násobků v § 89 trestního zákona, tak i výše minimální měsíční mzdy (z původní částky 1600 Kčs na 2000 Kčs/Kč). Od 1. ledna 2001, kdy nabyla účinnosti další novela trestního zákona provedená zákonem č. 265/2001 Sb., jsou výše relevantních škod vymezeny částkou přímo v ustanovení § 89 trestního zákona.